Čeština: Informační tabule v radniční věži ve Znojmě.

Text – Z POVĚSTÍ O RADNIČNÍ VĚŽI: Pověst o pekaři

Přímo pod znojemskou radniční věží žil jeden chudý pekař. Dříve u něho nakupovala většina lidí z města, ale postupně zůstávaly bochníky obyčejného tmavého, ale vždy voňavého chleba ležet v regálech obchodu a pekař Janoušek se jen smutně díval, jak lidé chodí jinam nakupovat přeslazené koblihy, přecukrované preclíčky a šátečky plněné sladkým tvarohem. Marně nechával dveře pekárny otevřené, ale vůně obyčejného pečivá nikoho nepřilákala. Většinu toho, co upekl, musel zase semlet na strouhanku a tak nikdy neměl peníze, aby si i on mohl koupit sladký tvaroh, rozinky a jahodovou marmeládu. Byl stále více na mizině.

Jednou hledali městští radní odvážlivce, který by opravil báně radniční věže. Pekař Janoušek měl právě po noční šichtě, lidé zase nešli a protože neměl ani z výšek strach, řekl, že půjde on. Vzal si nářadí, žebřík, provaz a košík, do kapsy strčil dva ještě teplé rohlíky a vylezl po schodech až na ochoz radniční věže. Tam vystrčil žebřík a pověsil jej na hák na nejvyšší věžičce a odvážně vylezl nahoru. Dole se začali sbíhat lidé a ptali se „Kdo je ten odvážný člověk". „To je přece pekař Janoušek", odpovídali druzí.

Pekař udělal práci, sedl si a protože shora byl pěkný pohled na celé město, řekl si, že tu posvačí. Vytáhl rohlík, ale ten mu vyklouzl a letěl dolů. Lidé dole se nejdříve rozestoupili, pak zase shlukli. „To je přece rohlík". Pekař nahoře si pro sebe se smíchem povídá: „Takový shon kolem mého pečivá už dlouho nebyl" a protože se mu to líbilo, vytáhl i druhý rohlík a hodil jej dolů. Lidé se však už nerozestupovali, ale natahovali jeden přes druhého ruce po rohlíku. Ten, který jej chytil, ochutnal a řekl: „Ten je výborný". To se pekaři líbilo ještě víc, rychle spustil dolů košík se vzkazem, aby mu paní pekařová poslala nahoru všechny rohlíky z posledního pečení. Vytáhl košík a začal rohlíky rozhazovat dolů. Lidé je chytali a křičeli jeden přes druhého: „Sláva, prší rohlíky". „Ty jsou dobré". „Ať žije pekař Janoušek".

Druhý den měl pekař Janoušek obchod plný lidí. Lidé opět kupovali jeho rohlíky, dalamánky a chléb. Pekař se jen usmíval a každému musel zvlášť povídat, co je všechno vidět ze Znojemské radniční věže.

Drahoslava Stehlíková: 550 let radniční věže ve Znojmě. Znojmo 1995.

Pověst o pekaři byla inspirována skutečnou událostí z roku 1833. Tehdy pokrývačský mistr Tomáš Janouschek skutečně po slavnostním odhalení opravené báně pro obveselení přihlížejících shazoval dolů drobné pečivo, které si nechal předem upéct.