1
00:00:00,836 --> 00:00:05,152
Vesmír se nám odhaluje v mnoha barvách.
2
00:00:05,852 --> 00:00:08,059
I když Hubble dokáže pozorovat ve velké části
3
00:00:08,059 --> 00:00:10,683
elektromagnetického spektra
4
00:00:10,858 --> 00:00:13,720
od ultrafialového po blízké infračervené záření
5
00:00:13,720 --> 00:00:18,006
stejně nemůže pozorovat v celém kosmickém kaleidoskopu.
6
00:00:18,922 --> 00:00:22,361
Astronomové proto potřebují odlišné druhy teleskopů,
7
00:00:22,461 --> 00:00:25,092
jak ve vesmíru, tak i na zemi,
8
00:00:25,092 --> 00:00:28,759
aby plně odhalili tajemství vesmíru...
9
00:00:29,517 --> 00:00:32,034
...a Hubble hraje klíčovou roli
10
00:00:32,034 --> 00:00:35,301
v této zásadní týmové spolupráci mezi teleskopy.
11
00:00:53,167 --> 00:00:55,167
Vesmír vypadá velmi odlišně
12
00:00:55,167 --> 00:00:57,558
ve světle lišících se vlnových délek,
13
00:00:57,650 --> 00:01:02,293
a mnohé vědecké otázky mohou být zodpovězeny
14
00:01:02,293 --> 00:01:06,654
pouze studiem objektů v určitých částech spektra.
15
00:01:08,752 --> 00:01:11,906
Moderní teleskopy jsou často postaveny tak,
16
00:01:11,906 --> 00:01:14,586
aby zkoumaly specifickou vlnovou délku,
17
00:01:15,029 --> 00:01:18,101
malou část elektromagnetického spektra,
18
00:01:18,151 --> 00:01:20,637
ve které jsou skutečnými "experty".
19
00:01:21,515 --> 00:01:23,995
Za současného stavu vývoje technologií,
20
00:01:23,995 --> 00:01:26,939
žádný teleskop, dokonce ani Hubble,
21
00:01:26,959 --> 00:01:29,322
nedokáže pozorovat ve všech vlnových délkách.
22
00:01:30,312 --> 00:01:34,182
Pouze za využití dat získaných různými teleskopy
23
00:01:34,182 --> 00:01:38,378
tak mohou astronomové zkoumat vesmír v největším možném detailu.
24
00:01:40,286 --> 00:01:42,623
Historie formování galaxií
25
00:01:42,623 --> 00:01:44,968
a chemické složení galaxií
26
00:01:44,968 --> 00:01:48,288
jsou pouze dvě z mnoha astronomických hádanek
27
00:01:48,288 --> 00:01:51,688
které by vědci rádi vyřešili.
28
00:01:51,988 --> 00:01:54,601
Pokrok v tomto směru je možný pouze
29
00:01:54,601 --> 00:01:56,034
mapováním vyzařování
30
00:01:56,034 --> 00:01:58,596
přicházejícím od všech různých zdrojů:
31
00:01:58,596 --> 00:02:01,209
hvězd, prachu i plynu.
32
00:02:02,000 --> 00:02:05,898
Každý z nich zanechává svůj podpis v jiných vlnových délkách.
33
00:02:07,779 --> 00:02:10,724
Tak například stejná část vesmíru
34
00:02:10,724 --> 00:02:13,216
zkoumaná Hubblem může být pozorována
35
00:02:13,216 --> 00:02:15,353
přístroji umístěnými na
36
00:02:15,353 --> 00:02:18,010
vesmírné rentgenové observatoři Chandra.
37
00:02:21,353 --> 00:02:23,780
Hubble a Chandra už spolupracovali
38
00:02:23,780 --> 00:02:25,855
mnohokrát v minulosti.
39
00:02:25,865 --> 00:02:27,987
Příkladem je tento snímek
40
00:02:27,987 --> 00:02:33,641
spirální galaxie ESO 137-001.
41
00:02:34,372 --> 00:02:36,187
Zásluhou Hubblova přispění
42
00:02:36,287 --> 00:02:40,327
jsou hvězdy a mlhoviny v galaxiích viditelné.
43
00:02:40,594 --> 00:02:42,397
Chandra nám zase
44
00:02:42,397 --> 00:02:45,047
může ukázat proudy horkého plynu,
45
00:02:45,047 --> 00:02:49,279
které jsou viditelné pouze v rentgenové části spektra.
46
00:02:55,200 --> 00:03:00,000
Hubble ale nespolupracuje pouze s dalšími vesmírnými teleskopy;
47
00:03:00,000 --> 00:03:03,296
spolupracuje také s pozemními dalekohledy -
48
00:03:03,621 --> 00:03:06,790
a zatímco teleskopy na orbitě mají výhodu
49
00:03:06,790 --> 00:03:10,014
nepřítomnosti atmosférických turbulencí,
50
00:03:10,070 --> 00:03:14,549
zařízení na zemi mohou být průběžně inovována
51
00:03:14,599 --> 00:03:17,549
a často mají větší zorné pole.
52
00:03:18,428 --> 00:03:22,000
Dobrým příkladem je Velmi velký dalekohled ESO
53
00:03:22,000 --> 00:03:26,481
na Cerro Paranal v chilské poušti Atacama.
54
00:03:35,438 --> 00:03:39,199
Kupa galaxií Abell 2744
55
00:03:39,199 --> 00:03:41,825
- přezdívaná "Pandořina kupa" -
56
00:03:41,975 --> 00:03:45,685
byla pozorována těmito dvěma rozdílnýma očima.
57
00:03:46,269 --> 00:03:50,033
Kombinovaná data ukázala, že "Pandořina kupa"
58
00:03:50,033 --> 00:03:54,948
není ve skutečnosti jediná kupa, ale výsledek nahloučení
59
00:03:54,948 --> 00:03:58,564
minimálně čtyř rozdílných kup galaxií.
60
00:03:59,359 --> 00:04:03,199
Mnoho požadavků na teleskopový čas teď bude následovat
61
00:04:03,199 --> 00:04:06,352
a zkoumány budou znovu i dříve sledované cíle:
62
00:04:07,752 --> 00:04:12,298
V roce 2015 zkombinovali astronomové starší data z Hubblu
63
00:04:12,298 --> 00:04:16,577
s novými pozorováními z VLT ESO.
64
00:04:17,372 --> 00:04:20,263
Ty druhé byly právě využity k objevu
65
00:04:20,263 --> 00:04:24,816
některých dříve neznámých struktur v prachovém disku
66
00:04:24,816 --> 00:04:29,591
obklopujícím nedalekou mladou hvězdu AU Microscopii.
67
00:04:31,889 --> 00:04:35,133
Pouze díky porovnání s dřívějším snímkem z Hubblu
68
00:04:35,133 --> 00:04:38,121
bylo o stejném objektu zjištěno,
69
00:04:38,121 --> 00:04:41,528
že se některé prvky disku v průběhu času změnily.
70
00:04:42,408 --> 00:04:46,296
Ukázalo se, že tyto vlny se ve skutečnosti pohybují
71
00:04:46,296 --> 00:04:48,271
-- a to velmi rychle --
72
00:04:48,271 --> 00:04:51,864
což je známka průběhu něčeho velmi neobvyklého,
73
00:04:51,864 --> 00:04:55,969
a dosud nevyřešená záhada.
74
00:04:59,137 --> 00:05:03,218
V posledních dvaceti letech se hon na exoplanety
75
00:05:03,218 --> 00:05:05,815
stal významným a velmi slibným
76
00:05:05,815 --> 00:05:07,754
astronomickým oborem;
77
00:05:08,576 --> 00:05:12,852
oborem, ve kterém téměř všechny teleskopy chtějí zanechat vlastní stopu.
78
00:05:15,414 --> 00:05:17,967
Pro tento hon se Hubble spojil
79
00:05:17,967 --> 00:05:20,894
se Spitzerovým infračerveným vesmírným teleskopem.
80
00:05:21,720 --> 00:05:25,856
Společně tyto teleskopy podnikly největší srovnávací výzkum
81
00:05:25,856 --> 00:05:30,356
desítky exoplanet z kategorie horkých Jupiterů.
82
00:05:35,998 --> 00:05:39,145
Mnohočetná pozorování jejich atmosfér
83
00:05:39,145 --> 00:05:42,000
umožnila astronomům detekovat známky
84
00:05:42,000 --> 00:05:44,407
různých prvků a molekul
85
00:05:44,507 --> 00:05:46,473
-- včetně vody --
86
00:05:46,473 --> 00:05:49,077
a rozlišit mezi oblačnými
87
00:05:49,077 --> 00:05:51,881
a bezoblačnými exoplanetami.
88
00:05:57,785 --> 00:06:00,945
Někdy je třeba, aby více než dvojice teleskopů
89
00:06:00,945 --> 00:06:04,003
pracovala společně a dosáhla tak společného cíle.
90
00:06:04,554 --> 00:06:08,042
K pozorování nejranějších fází existence masivní galaxie
91
00:06:08,042 --> 00:06:11,650
formující se v mladém vesmíru, využili astronomové
92
00:06:11,650 --> 00:06:14,184
výkonu čtveřice velkých teleskopů:
93
00:06:14,184 --> 00:06:15,074
Hubblu,
94
00:06:15,074 --> 00:06:16,099
Spitzeru,
95
00:06:16,099 --> 00:06:18,668
Herschelovy vesmírné observatoře ESA
96
00:06:18,768 --> 00:06:21,837
a Keckovy observatoře na Havaji.
97
00:06:25,577 --> 00:06:29,032
Dohromady čtveřice teleskopů pozorovala růst a vývoj
98
00:06:29,032 --> 00:06:34,471
galaktického obra, jak se jevil před 11 miliardami let,
99
00:06:34,471 --> 00:06:38,109
pouhé tři miliardy let po Velkém třesku.
100
00:06:40,867 --> 00:06:44,529
Dalším velkým partnerem Hubblu bude přicházející
101
00:06:44,529 --> 00:06:49,186
Vesmírný teleskop Jamese Webba NASA/ESA/CSA.
102
00:06:49,386 --> 00:06:52,995
Měl by být vypuštěn v roce 2018.
103
00:06:54,776 --> 00:06:57,513
Zatímco Hubble dokáže pozorovat v ultrafialové, viditelné,
104
00:06:57,513 --> 00:06:59,726
a trochu i infračervené části spektra,
105
00:06:59,926 --> 00:07:03,520
James Webb je specializován na infračervenou oblast.
106
00:07:03,520 --> 00:07:05,955
S touto schopností bude
107
00:07:05,955 --> 00:07:08,503
perfektním doplňkem pro Hubble.
108
00:07:09,532 --> 00:07:11,723
Společně pak napíšou další kapitolu
109
00:07:11,723 --> 00:07:16,071
V příběhu úspěšné týmové spolupráce mezi teleskopy.
