User:Sapfan/Ukrajina Rumunsko 2016

S KŽC na Ukrajinu a do Rumunska - 04.06. až 11.06.2016 Jan Pešula, 19.06.2016

Počátkem června 2016 se konala netradiční týdenní akce Klubu železničních cestovatelů. Dvacet turistů během ní navštívilo řadu více či méně známých železničních a kulturních zajímavostí Zakarpatské Ukrajiny a Rumunska.

Níže uvádíme výběr fotografií, které ilustrují nabitý program našeho zájezdu. Všechny jsou zveřejněny pod svobodnou licencí (v souladu s pravidly Wikimedia Commons) a můžete je volně kopírovat a využívat za podmínek uvedených u každé fotografie (zpravidla postačí uvést autora). Stránku můžete použít i jako inspiraci pro Vaši dovolenou - ale upozorňujeme, že:

k přístupu na některá místa jsme museli využít objednané vlaky a autobusy - pravidelné spoje tam nejezdí vůbec, jezdí jen ve vybraných dnech roku nebo jsou nespolehlivé
fotografie některých obecně známých atrakcí (např. klášter Moldovița, město Arad) zde neuvádíme, protože je na Commons už dost kvalitních obrázků od jiných autorů. Rovněž tu nenajdete pamětní desky a moderní umělecká díla z Ukrajiny (např. kašnu ve Vinohradově), protože tam neplatí svoboda panoramatu a na Commons nelze takové fotografie zveřejnit
celkový program akce byl zaměřen na železniční příznivce, nikoliv na klasické turisty - takže jsme v řadě případů vynechali "obecné" atrakce v okolí (např. centrum Kluže), abychom stihli prohlídku či projetí zajímavých železničních tratí.

Itinerář s fotografiemi edit

Sobota 04.06.2016 edit

Trasa: Košice → Čierna nad Tisou → Čop → Baťovo → Vinohradov → Chust zastávka (západ)

Poznámky: Podkarpatská Rus dělala velmi pozitivní dojem, vše uspořádané, personál hotelů a restaurací ochotný, ceny nízké. Řada fotek dokumentuje obec Baťovo (Батьово), dosud na Commons nezastoupené, které s výjimkou několika nevkusných (post)sovětských budov a přístaveb dělá dojem běžné maďarské vesnice. (Se známým meziválečným podnikatelem nemá nic společného.) Chust (Хуст) je hrdý na svou historickou roli hlavního města autonomní Karpatské Ukrajiny v rámci druhé Česko-Slovenské republiky (1938-39) a samostatného ukrajinského státu z 15.-16. března 1939; na řadě budov jsou umístěny pamětní desky, připomínající sídla institucí z té doby (zde je neuvádíme z licenčních důvodů). Další atrakcí Chustu je tzv. Česká čtvrť, kterou ve 30. letech 20. století navrhl pražský architekt Jindřich Freiwald (1890-1945). Železnice jsou tu zanedbané a pomalé, ale velmi levné a s atmosférou, kterou na západ odsud zažijeme jedině v muzejních vlacích.

Baťovo (Батьово), ulice
Baťovo (Батьово), ulice
Baťovo (Батьово), plácek před nádražím
Baťovo (Батьово), domy na opačné straně nádraží
Baťovo (Батьово), domy na opačné straně nádraží
Baťovo (Батьово), nádraží
Vynohradiv (Виноградів-Закарпатський), osobní vlak
Chust (Хуст), železniční zastávka "západ"
Chust (Хуст), střední škola. V bývalé tělocvičně na levé straně byla 15.03.1939 vyhlášena samostatná Karpatská Ukrajina
Chust (Хуст), česká čtvrť. Uprostřed je pomník místního básníka a oběti nacismu, D. O. Vakarova (Дмитро Онуфрійович Вакаров, 1920-1945)
Chust (Хуст), česká čtvrť
Chust (Хуст), česká čtvrť
Chust (Хуст), česká čtvrť

Neděle 05.06.2016 edit

Trasa: Chust → Ďakovo → Vynohradiv → Chmelnik → Vynohradiv → Korolevo → Solotvino → Sighetu Marmației → Vişeu de Jos → Vişeu de Sus

Poznámky: Program začal časně ráno projetím méně využívaných tratí (Chust) - Korolevo - Gudja - Ďakovo (pohraniční stanice do Rumunska), Gudja - Vynohradiv (spojka mimo Korolevo) a Vynohradiv - Chmelnik (Boržavská úzkokolejná dráha). Odpoledne následoval přesun do Solotvina (Slatinských Dolů) a odtamtud pěšky přes most do Sighetu (Rumunsko), kde jsme nastoupili na vlak a odjeli do Vişeu de Jos. Tam nám nejel očekávaný autobus do Vişeu de Sus a nezbylo než improvizovaně zařizovat soukromou autodopravu. Ačkoliv jsme původně příliš velká očekávání z Ukrajiny neměli - přejezd z Čopu do Solotvina byl zamýšlen především jako nejrychlejší spojení z Čech na východ Rumunska ("když už to tak Maďaři postavili") - patřila zejména projížďka Boržavskou dráhou k tomu nejlepšímu, co jsme během akce zažili.

Pohraniční stanice Ďakovo (Дякове)
Nádraží Vynohradiv (Виноградів-Закарпатський), dříve též Sevluš
Vynohradiv - konečná stanice úzkorozchodné Boržavské dráhy. Právě zde probíhaly trhy.
Lokomotiva Boržavské dráhy ve Vynohradivě
Chmelník (Хмільник), konečná stanice pravidelných vlaků na Boržavské dráze
Chmelník, nádraží
Chmelník, nádraží
Šalanky (Шаланки), zastávka na Boržavské dráze
Černý Potok (Чорний Потік), zastávka na Boržavské dráze
zpět na úzkorozchodném nádraží ve Vynohradivě
Solotvino (Солотвино), nádraží
Solotvino, ulice směr Sighet
Pohraniční řeka Tisa mezi Solotvinem a Sighetem
Nádraží Leordina v Rumunsku

Pondělí 06.06.2016 edit

Trasa: Hlavním cílem dne (a původně i celé akce) bylo projetí celé sjízdné délky slavné úzkorozchodné trati z Vişeu de Sus do hor podél řeky Vaser. Večer jsme se přesunuli do Beclean pe Someș a odtud nočním vlakem směr Iași do Pașcani.

Poznámky: Podařilo se nám dostat po hlavní větvi do stanice Coman, zhruba dvakrát tak daleko, než jezdí pravidelné turistické vlaky (ty končí ve stanici Paltin). Přírodní scenérie podél této dráhy jsou úchvatné a za pozornost stojí i některá používaná vozidla (např. několik dodávek Ford Transit přestavěných na dreziny).

Parní vlak ve Vişeu de Sus
Motorový vůz ve Vişeu de Sus (s ním jsme jeli)
Náš vlak v horní části Vişeu
Náš vlak v horní části Vişeu
Řeka Vaser
Řeka Vaser
Řeka Vaser
Vlak přijíždí k mostu
Vlak na mostě
Vlak ve stanici Cozia
Vlaky ve stanici Paltin (konečná pro pravidelný provoz)
Tunel u stanice Botizu
Tunel a most u stanice Botizu
Vlak ve stanici Macarlau
Vlak ve stanici Coman(u)
Ford Transit přestavěný na drezinu (stanice Coman)
Trať za stanicí Coman
Stanice Coman
Stanice Coman
Poblíž Valea Babii
Valea Babii
Odbočka Gura Stevioara
Na odbočce z Gura Stevioara
Na odbočce z Gura Stevioara
Portál na trati
Triangl Novat Delta
Triangl Novat Delta
Řeka Vaser
Horní část Viseu de Sus

Úterý 07.06.2016 edit

Trasa: Pașcani → Suceava → Vadul Siret (Вадул-Сірет) → Suceava → Vama → Vatra Moldoviței

Poznámky: Do Pașcani se v noci zajelo jen proto, aby se prodloužila možnost spaní a nepřijeli jsme do Suceavy příliš brzy. V Suceavě jsme si krátce prohlédli centrum (klášter, kostel) a pak mezinárodním vlakem odjeli na otočku do ukrajinské pohraniční stanice Vadul Siret, kam v období 2015-16 zajíždějí dva páry osobních vlaků, téměř nevyužívaných (naše skupina budila hlavně na ukrajinské straně rozruch, protože jsme tam pobyli jen asi 40 minut a byli jsme - s výjimkou tří Ukrajinců mířících do Rumunska - jedinými cestujícími ve vlaku). Poté jsme se přesunuli vlakem do stanice Vama, popř. Câmpulung Moldovenesc (rozdělili jsme se na dvě části), odkud jsme se měli přesunout místními minibusy do obce Vatra Moldoviței (vlaky zde nejezdí od roku 2010). Minibusy ovšem nejezdily podle jízdního řádu - první skupina odjela z Vamy neočekávaným spojem asi o půl hodiny dříve než plánovala, druhá si musela v Câmpulungu objednat zvláštní spoj s příplatkem.

Obytné domy u nádraží v Pașcani
Kaple v areálu kláštera Suceava
Kostel sv. Dimitrije se zvonicí v Suceavě
Kaple ve Vadul Siret
Hlavní ulice ve Vadul Siret
Kostel v obci Vama

Středa 08.06.2016 edit

Trasa: Ráno návštěva světoznámého kláštera Moldovița, zapsaného v seznamu UNESCO. Poté přesun do obce Moldovița a projetí úzkokolejky "Mocănița Huțulca" Moldovița – Argel (asi 10,5 km) a zpět. Odpoledne přesun do Câmpulung Moldovenesc a odtud přímým rychlíkem do stanice Cluj Napoca.

Poznámky: Hlavním cílem bylo projet druhou ze čtyř plánovaných úzkorozchodných tratí, bývalou lesní dráhu Moldovița – Argel (k původnímu účelu - dopravě dřeva z hor - sloužila v letech 1888-2001, od roku 2005 je na dolní části muzejní turistický provoz). Zaujal nás ale také tradiční malovaný klášter Moldovița, jeden z osmi na seznamu UNESCO (fotografie nezveřejňujeme, na Wikimedia Commons už jich je dost). Cestou do Kluže jsme neplánovaně přes půl hodiny stáli ve stanici Coșna z důvodu poruchy trakčního vedení.

Panorama obce Vatra Moldoviței s klášterem v popředí
Horní stanice úzkokolejky (Argel)
Horní stanice úzkokolejky (Argel)
Horní stanice úzkokolejky (Argel)
Panorama obce Argel
Náš vlak u řeky Moldovița v Argelu
Vlak v Argelu
Vlak na dolní stanici (Moldovița)
Tabule na dolní stanici (Moldovița)
Bývalá vodárenská věž (Moldovița)
Pohled z rozhledny nad obcí Sadova
Pohled z rozhledny nad obcí Sadova
Stanice Câmpulung Moldovenesc
Stanice Coșna
Domy v obci Coșna
Domy v obci Coșna
Stanice Coșna
Domy v obci Coșna

Čtvrtek 09.06.2016 edit

Trasa: Ráno přesun autobusem Cluj Napoca - Turda - Abrud. Tam projížďka úzkorozchodným vlakem do stanice Câmpeni a zpět. Odtud autobusem do obce Zlatna, dále vlakem společnosti Regiotrans do stanice Alba Iulia a nakonec autobusem do Sibiu.

Poznámky: Turistická železnice Abrud - Câmpeni je 11 km dlouhý koncový úsek někdejší trati Turda - Abrud, založené r. 1912 a zrušené 1997. Zrušenou část trasy je možné z větší části sledovat z autobusu (vede stejným údolím jako silnice). Na provozovaném úseku nás zaujal posun pomocí řetězu ("vidlicová jízda", při níž lokomotiva táhne vozidla po jiné koleji) i průjezd osadou Gura Roșiei. Dále jsme strávili několik hodin v obci Zlatna, proslulé továrním komínem na nedalekém kopci. Do stanice Alba Iulia nás odtud odvezl tradiční rumunský soukromý železniční dopravce, společnost Regiotrans.

Úzkorozchodná stanice Abrud
Úzkorozchodná stanice Abrud
Posun ve stanici Abrud
Náš vlak ve stanici Câmpeni
Náš vlak ve stanici Câmpeni
Náš vlak ve stanici Câmpeni
Na trase z Câmpeni do Abrudu
Gura Roșiei
Gura Roșiei
Gura Roșiei
Dva kostely a komín v obci Zlatna
Panorama obce Zlatna s komínem
Vlak Regiotrans přijíždí do st. Zlatna
Nádraží Zlatna
Tăutu Ampoiului

Pátek 10.06.2016 edit

Trasa: Dopoledne jízda na drezině po provozovaném úseku někdejší úzkorozchodné trati Sibiu - Agnita u obce Cornățel. Poté volný program v Sibiu. Odpoledne přesun do města Deva, kde byla možnost projížďky lanovkou na hrad.

Poznámky: Trať Sibiu - Agnita byla zrušena r. 2001 a provozovaný úsek je relativně krátký (cca 4 km). Odbočka do stanice Vurpăr byla kompletně zrušena (odpojena od sítě). Sibiu je výstavné město. Nejzajímavější atrakcí byla návštěva věže Turnul Scarii Aurarilor s vyhlídkou na celé město a výstavkou fotografií z historie i současnosti tratě Sibiu - Agnita (nalezena zcela náhodou - škoda, že nás na ni zástupci spolku neupozornili).

Stanice Cornățel, základna pro jízdy drezinami
Pamětní deska na hotelu Levoslav v Sibiu, připomínající, že zde kdysi žil slovenský skladatel Ján Levoslav Bella (1843-1936)
Pohled z věže Turnul Scarii Aurarilor (?)
Pohled z věže Turnul Scarii Aurarilor (?)
Pohled z věže Turnul Scarii Aurarilor (?)

Sobota 11.06.2016 edit

Trasa: Ráno přesun z města Deva do města Brad. Tam projížďka úzkorozchodným vlakem do andezitových dolů v obci Crișcior a zpět. Dále pokračujeme soukromým vlakem společnosti Regiotrans do stanice Arad a vlakem státních drah (CFR) do stanice Ghioroc. Odtud jsme se vrátili meziměstskou tramvají linky 11 zpět do Aradu. Zde akce pro většinu účastníků končí a odjíždíme odsud nočním rychlíkem do Budapešti. (Tam někteří pokračují na "Orbánovu" úzkorozchodnou dráhu Bicske.)

Poznámky: Krátká úzkokolejná dráha v Bradu, dlouhý (přes 160 km) přejezd vlakem Regiotrans do Aradu i historická tramvajová trať Ghioroc - Arad byly důstojným závěrem zájezdu. Zajímavostí bylo i muzeum zlata v Bradu s ukázkami pozoruhodných krystalických útvarů ve tvaru zvířat.