Vodní tvrz Popovice

Čeština: Vodní tvrz Popovice je původně gotická tvrz později přestavěná na zámeček v obci Popovice ve Středočeském kraji
Deutsch: Vodní tvrz Popovice ist ehemalige mittelalterliche Feste, später kleines Schloss in Popovice in Tschechien in Mittelböhmen
English: Vodní tvrz Popovice is castle in Popovice in Czech Republic in Central Bohemian Region

Vodní tvrz Popovice (okres Benešov)

This is a photo of a cultural monument of the Czech Republic,
number:

23794/2-160.
Památkový katalog  · MIS  · hledat obrázky  · hledat seznamy  · Wikidata

Tvrz Popovice (okres Benešov) je vynikající ukázkou vývoje panského sídla od tvrze k renesančnímu a baroknímu zámečku. Význam zvyšuje fakt, že je jednou z mála dochovaných vodních tvrzí v ČR. Tvrz je situována v centru Popovic, část jejího obranného systému tvořil Popovický (dříve Mlýnský nebo též Zámecký) rybník.

Kostel a tvrz z jižního konce hráze rybníka

Vodní příkop chránící tvrz ze směru k centru obce se nedochoval, v portálu brány jej prokazují otvory pro řetězy padacího mostu. Půdorysnou dispozici tvrze tvoří 3 křídla přiléhající k sobě tupými úhly. Renesanční úpravy připomínají fragmenty sgrafitové výzdoby fasády. V rohových pokojích situovaných na severovýchod (přízemí i 1. poschodí) jsou stropy sklenuté hřebínkovou klenbou. Na jižní křídlo směrem k rybníku navazuje již snesená novodobá patrová přístavba z 19. století využívaná pro lihovarnickou výrobu. Tvrz je dokladem vývoje Popovic od 13. století. Jako nejstarší známý pán tvrze je doložen v roce 1358 Otík z Popovic; zmínka dokládá i farní kostel sv. Jakuba Většího. Významný rozvoj Popovice (i tvrz a sousedící kostel) zaznamenaly v době působení Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Tvrz je pohledově exponovaná ze všech směrů přístupu. Spolu s rekonstruovaným a restaurovaným kostelem sv. Jakuba Většího dokládá původní historické centrum obce. Turistický význam tvrze prokazuje napojení na turistické a cykloturistické trasy. O významu tvrze svědčí, že její stavebně historický a architektonický rozbor je obsažen ve významných odborných lexikonech a monografiích. Pro informace o stavebněhistorickém vývoji tvrze a budov jejího hospodářského dvora jsou nejaktuálnější zčásti publikované výsledky výzkumu Doc. Ing. Michaela Rykla, PhD. z Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze a dokumentace Národního památkového ústavu v Praze. Popis vývoje tvrze a jejích částí vychází ze dlouholetého stavebněhistorického průzkumu prováděného Doc. Ing. Michaelem Ryklem, PhD. a z jeho publikovaných studií (zejména ve sbornících SVORNÍK). Postupná obnova tvrze je významně finančně podpořena Programem záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury České republiky.

Pohled z centra Popovic

edit

Pohledy přes Popovický rybník

edit

Věž tvrze

edit

Okna a vchody věže

edit

Detaily fasády věže

edit

Vstupní rizalit s pozdně gotickým portálem brány

edit

Na severu západní fasády se k severozápadu natáčí vstupní rizalit s portálem brány. Výrazným architektonickým prvkem je dobře dochovaný pozdně gotický vjezdový portál brány. Ustupující úseky pozdně gotického zdiva při vstupním rizalitu a jihozápadním nároží byly obezděny respektive dozděny v barokním období, kdy bylo postaveno patro a fasáda dostala výraznou barokní úpravu. (podle M. Rykla)

Severní křídlo

edit

Severní křídlo Vodní tvrze Popovice (okres Benešov) dokumentuje vývoj tvrze od tvrze k renesančnímu a baroknímu zámečku. Zpod destruované barokní omítky kolem oken vystupují pozdně gotické a renesanční omítky dokumentující vývoj fasády severního křídla. Fasáda se středním rizalitem s dochovanými raně renesančními omítkami se sgrafitem téměř v celé výši. Zatímco v přízemí mají okna dochována kamenná ostění pozdně gotického charakteru, rámována paspartami, zdobenými diagonálně natočenými liliemi, v patře jsou velké barokní otvory se šambránami se suprafenestrami s obloukovitě vzepjatými římsami. Z barokní úpravy se dochovaly ještě zbytky parapetních výplní a stopy pásové mezipatrové římsy a nárožních lizén. Zejména v pravé části jsou vetší zbytky novobarokních omítek." (Podle M. Rykl)

Okna severního křídla

edit

Zatímco v přízemí mají okna dochována kamenná ostění pozdně gotického charakteru, rámována paspartami, zdobenými diagonálně natočenými liliemi, v patře jsou velké barokní otvory se šambránami se suprafenestrami s obloukovitě vzepjatými římsami. Z barokní úpravy se dochovaly ještě zbytky parapetních výplní a stopy pásové mezipatrové římsy a nárožních lizén. (Podle M. Rykl)

Detaily fasády severního křídla

edit

Zpod destruované barokní omítky kolem oken vystupují pozdně gotické a renesanční omítky dokumentující vývoj fasády severního křídla. Fasáda se středním rizalitem s dochovanými raně renesančními omítkami se sgrafitem téměř v celé výši. Zejména v pravé části jsou vetší zbytky novobarokních omítek.

Západní křídlo

edit

V rozsahu vyvýšeného přízemí je na podstatné části fasády dobře patrná pozdně gotická (goticko renesanční) úprava s masivními pasy slepé, později zazděné arkády vynášející zdivo a nad ní osazená převážně sdružená okna s kamenným ostěním s pozdně gotickou profilací s přetínanými pruty. Okna rámovaly z části dochované pasparty z utažené bíle natřené omítky, které nad nadpražím propojoval plynule běžící pás, podtrhující kamennou, později osekanou pozdně gotickou římsu. Dochovaly se dílčí plochy hrubě rovnané pozdně gotické omítky. V přízemí nahradila pozdně gotické okenní otvory okna barokní s kamennými nadpražími a parapety, u schodiště částečně řešená jako slepá s vloženými oválnými otvory. Patro má vysoká okna se šambránami s volutovýma ušima a s výraznými suprafenestrami se stlačeně vzepjatými římsami. Mezi nimi jsou viditelné fragmenty plochých nik, které lze interpretovat jako zbytky panelovaných štítů. Zbytky pozdně gotických, později opravovaných omítek a omítek i barokních s lizénami překrývala částečně dochovaná novobarokní fasáda s hladkými, v koutech „voutami“ vyplněnými lizénovými rámy a plochami pokrytými hrubou omítkou. S úpravou souvisí i nadezdívka, která nahradila odstraněnou barokní římsu. Upravena byla barokní okna přízemí.(podle M. Rykla).

Okna západního křídla

edit

V přízemí nahradila pozdně gotické okenní otvory okna barokní s kamennými nadpražími a parapety, u schodiště částečně řešená jako slepá s vloženými oválnými otvory. Patro má vysoká okna se šambránami s volutovýma ušima a s výraznými suprafenestrami se stlačeně vzepjatými římsami. Mezi nimi jsou viditelné fragmenty plochých nik, které lze interpretovat jako zbytky panelovaných štítů. Zbytky pozdně gotických, později opravovaných omítek a omítek i barokních s lizénami překrývala částečně dochovaná novobarokní fasáda s hladkými, v koutech „voutami“ vyplněnými lizénovými rámy a plochami pokrytými hrubou omítkou. S úpravou souvisí i nadezdívka, která nahradila odstraněnou barokní římsu. Upravena byla barokní okna přízemí. V přízemí nahradila pozdně gotické okenní otvory okna barokní s kamennými nadpražími a parapety, u schodiště částečně řešená jako slepá s vloženými oválnými otvory. Patro má vysoká okna se šambránami s volutovýma ušima a s výraznými suprafenestrami se stlačeně vzepjatými římsami.

Detaily fasády západního křídla

edit

V rozsahu vyvýšeného přízemí je na podstatné části fasády dobře patrná pozdně gotická (goticko renesanční) úprava s masivními pasy slepé, později zazděné arkády vynášející zdivo a nad ní osazená převážně sdružená okna s kamenným ostěním s pozdně gotickou profilací s přetínanými pruty. Okna rámovaly z části dochované pasparty z utažené bíle natřené omítky, které nad nadpražím propojoval plynule běžící pás, podtrhující kamennou, později osekanou pozdně gotickou římsu. Dochovaly se dílčí plochy hrubě rovnané pozdně gotické omítky.

Nádvoří tvrze

edit

Detaily fasád

edit

Postupná obnova tvrze je významně finančně podpořena Programem záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury České republiky. Postupně byly obnoveny krovy všech křídel, pokryty střešní krytinou, objekt byl staticky zajištěn a byla osazena nová okna. V roce 2014 a 2015 byla snesena novodobá cihlová nástavba gotické věže a nadezděna do původní výše. Po osazení nového krovu bude položena prejzová střecha.

Hospodářský dvůr popovické tvrze (rozšířené v té době na zámeček) doznal značného rozvoje v době působení Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Působení řádu v Popovicích dodnes připomíná jeho znak v tympanonu předsíně kostela sv. Jakuba Většího. Dochované objekty bývalého hospodářského dvora vodní tvrze Popovice jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod jedním číslem ÚSKP 51594/2-4459 jako Zemědělský dvůr Popovice.Popis vývoje dvora a jeho objektů vychází ze stavebněhistorického průzkumu provedeného Doc. Ing. Michaelem Ryklem, PhD. (1997).